Každé dítě zná ty řeči: „Pokud se budeš dobře učit, budeš moct být kým chceš. ” Rodiče dbají na to, aby jejich dítě bylo vzdělané. Je to opravdu to pravé, co potřebuje dítě, aby bylo šťastné do života? Předškoláci se přirozeně těší do nového kolektivu, poznávat nové lidi. Problém může nastat, pokud se mu starší sourozenci budou zpovídat z jejich špatných zkušeností ze školy. Vyprávět, jaká je škola doopravdy nuda, neustále sedíš v lavici a posloucháš toho nezáživného učitele nebo se o to alespoň z úcty pokoušíš. Z předškoláků jejich nadšení rychle opadne. Po příchodu do školy se dítě seznamuje s novým systémem známkování. Nyní se ukazuje opravdová výdrž dítěte, buď se mu z počátku bude dařit a bude se o dobré známky snažit po celou dobu školní docházky nebo se bude snažit, ale nebude to dostatečné. Ano, bude to pro školu nedostatečné, a též to bude vidět v jeho žákovské knížce. Od této chvíle se žák ani nesnaží a poznává negativní zkušenosti starších.

Měli bychom zmínit, že to je problém, který vytvořila škola a ne student. Chci tím říct, že problémoví žáci se stávají problémovými, především kvůli způsobu vzdělání. Dítě má přirozeně zájem se učit, ale pokud se snaží a nedostačuje na vyznačený průměr školy, vypadá jako by se nesnažil. Poté nemá zapotřebí se pokoušet být dobrý, protože škola mu již dala najevo, že je stejný jako ti, kteří se doopravdy nesnaží.

Učitelé to žákovi dávají pochopitelně pocítit ve vší parádě. Pokud si tohle vše neuvědomují rodiče, nastává pro něho peklo i doma. Ti jsou na něho naštvaní, často na něho pokřikují, proč se více nesnaží a div se nepokusí i o fyzické tresty. Dítě chováním rodičů a učitelů je mnohdy ve stresu a deprimované. Nejhorší období pro takovéto děti je o vysvědčení. Student nemá chuť jít ani domů pokud ví, že dostane seřváno, a dokonce může dostat fyzický trest. A to vše, kvůli způsobu známkování pomaleji se učících žáků.